Svůj dům vnímáme jako výjimečné místo, proto se snažíme, aby byl komfortní, útulný, ale také teplý. Vzhledem k zeměpisné šířce, na které se naše země nachází, je otázka topení v domě zvlášť důležité.
Jak zvolit výkon kotle podle plochy domu?
Při volbě vhodného kotle je důležité stanovit jeho výkon, který by měl zohlednit velikost domu či bytu, jeho zateplení a těsnost. Nejlepší je ponechat volbu výkonu kotle zkušenému topenáři, který podle technických parametrů zdi budovy, velikosti a uspořádání místností či zdrojů tepla (umístění radiátorů nebo míst odběru teplé vody) určí, jaký typ a výkon kotle bude optimální.
Provede analýzu spotřeby tepla v budově, která, jak již bylo uvedeno, závisí také na zateplení a těsnosti zdí. U starších domů se slabým zateplením a netěsnými okny činí zhruba 100 W/m2, u nové zástavby se pohybuje v rozmezí 45-75 W/m2, zatímco u nízkoenergetických budov a budov s lepší tepelnou izolací dosahuje spotřeba tepla méně než 45 W/m2. Na základě těchto údajů topenář určí výkon topidel, která jsou potřebná pro vytápění jednotlivých místností, jejichž souhrnný výkon (tedy výkon všech topidel v domě nebo bytě) říká, jaký výkon kotle bude potřeba.
Kotly na tuhá paliva – druhy a základní informace
Kotly ústředního vytápění na tuhá paliva jsou nejčastěji používány v rodinných domech, protože kvůli svým rozměrům vyžadují samostatnou místnost – kotelnu nebo sklep. Výhodou kotlů tohoto typu jsou nižší pořizovací a provozní náklady ve srovnání s kotly na plyn. Nevýhodou je nutnost uskladnění paliva a to, že uživatel musí kotel obsluhovat.
Při výběru kotle je nutné se nejprve zamyslet nad typem paliva, které v něm chceme spalovat. Konstrukční řešení většiny kotlů je totiž navrženo pro konkrétní typ paliva, jehož spalování přináší nejlepší efekty. I když je použití jiného paliva někdy možné, způsobí významný, někdy až více než desetiprocentní pokles účinnosti kotle a emisi škodlivých látek do prostředí. Existuje několik druhů paliv, které jsou používány v kotlech:
- černé uhlí (koks, uhelný prach, ekohrášek),
- dřevo (štípané, štěpka),
- pelety,
- brikety,
- energetická vrba, energetické obilí, sláma.
Vícedruhové kotly – typy a základní informace
Na trhu jsou také dostupné kotly, ve kterých je možné bez problémů používat různé druhy paliv, tzv. vícedruhové kotly. Dělí se na:
Jednokomorové
V jedné komoře je možné spalovat tuhá i kapalná paliva. V komoře jsou dva otvory – jeden pro nakládku tuhých paliv, druhý pro namontování hořáku na kapalná paliva. Při používání tuhého paliva je nutné tento hořák demontovat.
Dvoukomorové
Mají dvě samostatné komory pro každý druh paliva. Proto při topení tuhým palivem není potřeba demontovat hořák. Výhodou těchto kotlů je plně automatický provoz – když v jedné komoře dojde tuhé palivo, kotel se automaticky přepne na spalování kapalného paliva ve druhé komoře.
Pokud jsme si už vybrali druh paliva, kterým chceme vytápět náš dům a ohřívat vodu, je čas se zamyslet nad optimálním typem kotle.
Kotle na tuhá paliva bez ventilátoru
Tyto kotly mají nejjednodušší konstrukční řešení a jsou nejlevnější na trhu. Rozlišujeme dva typy těchto kotlů:
Odhořívací – označované také jako komorová – lze v nich spalovat koks, uhlí, případně dřevo. Násypná komora je současně spalovací komorou. Nevýhodou těchto kotlů je nízká účinnost a nutnost stále doplňovat palivo – na jedno naložení vydrží asi 8 hodin;
Prohořívací – označované také jako násypkové – mají modernější konstrukční řešení, jsou účinnější než odhořívací kotly, ale jsou i dražší. U kotlů tohoto typu se palivo spaluje na zadní stěně násypné komory nebo ve spalovací komoře, která se nachází za násypnou komorou. Doba hoření jedné náplně je mnohem delší než v případě odhořívacích kotlů, závisí na velikosti spalovací komory a může dosáhnout až 18 hodin;
Kotle s ventilátorem
Jsou nejmodernější, ale také dražší než předchozí. V těchto kotlech je možné spalovat černé uhlí, uhelný prach a dřevo. Vzduch ke spalování přivádí ventilátor a celý proces je řízen mikroprocesorem. Doba hoření jedné náplně paliva dosahuje až 36 hodin. Tyto kotly je možné připojit k pokojové regulaci teploty (termostatu). Kotly tohoto typu jsou nejuniverzálnější. Umožňují totiž spalování paliva různého typu a vyžadují obsluhu nejvýše jednou nebo dvakrát za den.
Další druhy kotlů
Na trhu jsou dostupné ještě jiné druhy kotlů – zplyňovací kotly (označované také jako kotly na dřevoplyn) a kotly s podávačem paliva. zplyňovací kotle vyrábějí ze dřeva dřevoplyn, který pak spalují. Díky tomuto řešení jsou tyto kotly velmi účinné. Doba hoření jedné dávky paliva činí v závislosti na velikosti spalovací komory 8 až 24 hodin.
Zatímco kotly s podávačem paliva (retortové) jsou uživatelsky nejkomfortnější, protože mají zásobník na palivo a automatický podávač (jedná dávka paliva stačí na 2-5 dnů provozu). U těchto kotlů je spalované palivo dávkováno řídicí jednotkou tak, aby kotel vždy pracoval s výkonem nezbytným pro udržení nastavené teploty v místnostech. U kotlů tohoto typu se obvykle jako palivo používá ekohrášek.
Obdobně – také s řídicí jednotkou, automatickým podávačem a zásobníkem na palivo – jsou také řešeny kotly s pístovým podávačem, u nichž se jako palivo používá uhelný prach (menší částice než ekohrášek) a kotly se šnekovým nebo pneumatickým podávačem na pelety (granulovaný dřevní odpad).