Zavolejte nám:
U osob s postižením, zejména na invalidním vozíku není tak běžný úkon jako použití toalety nebo umytí rukou vůbec jednoduchou záležitosti, pokud není koupelna vhodně upravena.
Pří plánovaní zařízení nové nebo rekonstrukci současné koupelny pro osobu s postižením je hlavně nutné vytvořit dost místa na manipulaci s vozíkem a použít speciální vybavení usnadňující hygienické úkony. Pro zajištění bezpečnosti uživatele koupelny, který používá francouzské hole nebo vozík, musí být podlaha z protiskluzového materiálu nebo je nutné dát na dlažbu protiskluzovou podložku. Taková podložka ale musí dobře přiléhat k podlaze, protože zvlněná nebo srolovaná může tvořit nebezpečnou překážku. Důležité je také, aby podlaha byla v jedné rovině, proto v koupelně uzpůsobené pro osoby s postižením nesmí být žádné schůdky, nerovnosti, prahy či stupínky.
Využití prostoru koupelny
Koupelna pro osoby s postižením musí být dostatečně velká, aby v ní šlo neomezeně manipulovat s vozíkem. Proto by uprostřed koupelny měla být volná plocha s ozměry 1,5 x 1,5 m. Nesmíme zapomenout ani na větší dveře než obvykle. Dveře musí být široké min. 90 cm, aby jimi šlo projet na vozíku, a neměly by mít vysoký práh.
Pokud práh nejde odstranit, je nutné použít prahové lišty s malým sklonem, které vyrovnají výškové rozdíly a usnadní tak přejetí. Práh nesmí být vyšší než 2 cm, jinak nepůjde přes něj na vozíku přejet. Dveře široké více než 1 m mohou být také překážkou, protože budou příliš těžké. Měly by se také otevírat ven z místnosti, jinak budou překážet uvnitř koupelny a omezovat otočení vozíku. Ještě jedna poznámka k prostoru: pokud je toaleta zvlášť, je dobré ji spojit s koupelnou. Tím se zvětší manipulační prostor v koupelně a používání toalety a ostatních sanitárních zařízení bude snazší a pohodlnější. V malých bytech může být nezbytné odstranit některé vybavení z koupelny, aby se zvětšil její využitelný prostor, jako je např. pračka, skříňky, koš na prádlo, vanu je možné nahradit sprchou.
Výběr keramiky – umyvadlo a toaletní mísa pro osoby s postižením
V koupelně pro osoby s postižením je nutné použít speciální toaletní mísu a umyvadlo. Tyto zařizovací předměty mají jiné rozměry, tvar a ve srovnání s běžnými výrobky jsou odolnější proti atížení a nárazům. Toaletní mísy pro osoby s postižením jsou nejčastěji dlouhé 70 cm od zadní stěny, díky čemuž je možné dát vedle nich vozík. Mísa by měla být ve stejné výšce jako sedátko vozíku, což je v praxi obvykle 45-50 cm nad podlahou, tedy trochu výš než u standardní mísy. Pokud se rekonstrukce koupelny provádí pro osobu na invalidním vozíku, pak výška boků vany by měla být přibližně stejná jako sedátko vozíku, tedy o dost níže než u standardní vany. Ve většině případů by okraj nízké vany pro osoby s postižením měla být vysoká asi 50-60 cm. Proč? To podstatně usnadní přesedání z vozíku do speciálního sedátka ve vaně. Nevýhodou takového řešení může být stříkání vody z vany při koupání. Ještě lepší možností je vana se dvířky. Tímto řešením odstraníme problém stříkání vody a současně usnadníme sedání do vany. Jakým způsobem? Vana s dvířky je speciální řešení, které umožňuje vstupovat a vystupovat z vany obdobně jako u sprchového boxu.
Na jedné z delších stran vany jsou skleněná dvířka. V místě těchto dvířek má vana speciálně vytvarovaný a snížený okraj, tak aby uživatel vany nemusel při vstupu a výstupu z vany vysoko zvedat nohy. Skleněná dvířka mají kvalitní panty a těsnění, díky čemuž jimi neproniká voda a vydrží zátěž. Toto řešení také umožňuje, aby těsně u vany stál pečovatel. Na co ještě je třeba dát pozor při výběru vany pro osobu na vozíku nebo s pohybovými obtížemi? Hlavně na šířku dveří a výšku sedátka.
Jak zajistit bezpečnost při koupeli?
U van i sprch nesmíme zapomenout zajistit členovi rodiny pocit pohodlí a bezpečnosti při koupání. Proto je u vany i sprchy nutné použít protiskluzovou úpravu. Je možné do nich dát rotiskluzovou podložku, sprchové vaničky pro osoby s postižením mají také vroubkovanou protiskluzovou úpravu. Důležité je také instalovat u vany a sprchy madla a žebříky, aby osoba s ostižením se mohla o ně opřít při přesedání z vozíku na sedátko.
Příslušenství pro osoby s postižením
Koupelna, kterou používá osoba s postižením, musí být funkční, bezpečná a dobře navržená – tak aby se v ní mohla bez potíží pohybovat. Kromě ergonomického řešení prostoru a volby vhodných zařizovacích předmětů je důležité také vybavit koupelnu příslušenstvím pro handicapované, jako např. madla, sedátka a protiskluzové odložky. Podle čeho se máme při výběru řídit? Za prvé, kvalitou. Koupelnové zařízení pro osoby s postižením musí být vyrobené z velmi odolných materiálů, které udrží celou hmotnost uživatele. Za druhé, bezpečností. Povrchy madel a sedátek nesmí mít ostré hrany. Madla musí také mít speciální protiskluzovou povrchovou úpravu, která umožní pevné držení. Bezpečnost používání ovlivňuje také způsob namontování zařízení. Zařízení je možné instalovat pouze na speciálně vyztužené stěny. Za třetí, ergonomií. Musíme zajistit místo pro namontování a komfortní používání koupelnového zařízení.
Toaletní prkénko musí být odolné a stabilní, aby se při přesedání z vozíku na toaletu nepohybovalo. Prkénka pro handicapované mají často vepředu mezeru, která usnadňuje hygienické úkony. Nejlepší je, pokud splachovací tlačítko a držák toaletního papíru je vedle mísy ve výšce max. 120 cm nad podlahou.
Výška umyvadla pro osoby s postižením
Velmi důležitý je druh umyvadla a způsob jeho montáže v koupelně pro osoby s postižením. Tato umyvadla jsou většinou plochá a širší než standardní, také mají rofilovaný předek, aby o ně bylo možné opřít ruce a paže. Před umyvadlem musí být prostor velikosti 90 x 120 cm na volnou manipulaci vozíkem. Samotné umyvadlo musí být nad koleny vozíčkáře, tedy min. 70 cm nad podlahou, ale ne příliš vysoko (nad 85 cm), což by zase znemožnilo jeho používání. Hloubka umyvadla pro osoby s postižením nesmí být větší než 60 cm, jinak uživatel nedosáhne na baterii. Je také lepší se vzdát sloupu nebo polosloupu, protože tyto prvky znemožňuje komfortní úplné podjetí vozíku pod umyvadlo. U takového umyvadla je také vhodné použít speciální baterii s delší pákou nebo pohybovým čidlem. Nesmíme zapomenout zainstalovat u toaletní mísy a umyvadla madla, aby osoba s postižením mohla sama bezpečně vykonávat běžné fyziologické a hygienické úkony.
Sprchový box pro osoby s postižením
U koupelny pro osoby s postižením jsou neoddiskutovatelné výhody sprchy. Sprcha bude jistě bezpečnější a pohodlnější než vana. Při navržení sprchy v takové koupelně bude nejvhodnější vanička bez prahu typu walk-in s odpadem v dlažbě, nebo velmi mělká vanička hloubky max. 2 cm, zapuštěná do podlahy. Minimální rozměry sprchy pro osobu s postižením jsou 100 x 100 cm. Lepší budou také sprchové závěsy než dveře, které budou vždy do určité míry omezovat pohyb vozíku a překážet u hygieny.
Nezbytnou výbavou sprchového boxu pro osobu s postižením je sedátko, které by mělo být namontováno ve výšce 43-48 cm, nejlépe v dosahu sprchové baterie. Pokud sprchu používají také ostatní členové domácnosti bez postižení, bude lepší skládací sedátko. Pokud z nějakých důvodů nejsme schopni použít sprchu místo vany, musíme vanu upravit tak, aby vyhovovala potřebám vozíčkáře.
Vana pro osoby s postižením
Pro osoby s postižením může být vana stejně dobré, někdy dokonce lepší řešení. Stačí jenom vybrat model, který bude zohledňovat jejich potřeby. Jaké parametry jsou důležité? Nejdůležitější je výška vany. Pro osoby s pohybovým omezením je největší bariérou samotný vstup do vany, který často znemožňuje to, aby samostatně používali vanu.
Madla pro osoby s postižením
Velmi důležitou součástí vybavení pro osoby s postižením jsou madla. Usnadňují a někdy přímo i umožňují provádění fyziologických a hygienických úkonů. Jejich volba a montáž musí být promyšlená, protože příliš mnoho madel nebo nesprávně umístěná mohou dokonce překážet při používání koupelny.
Proto je nejlepší se nejprve poradit s jejich příštím uživatelem, který ví nejlépe, co bude pro něho dobré a co ne. Na trhu je široký výběr madel – nástěnná, podlahová, pohyblivá, pevná, rovná nebo lomená. Při jejich volbě musíme vzít do úvahy hlavně bezpečnost a komfort jejich uživatele.
Velmi důležitá je stabilita instalovaného madla, protože nesmí dojít k jeho vytrhnutí ze stěny tíhou uživatele. Proto pokud jsou v koupelně lehké příčky je nutné je vyztužit nebo namontovat madla na podlahu.
Madla pro osoby s postižením nesmí mít ostré hrany, jinak se jejich uživatel může o ně zachytit nebo zranit. Pro zvětšení stability držení lze použít zdrsněnou nebo protiskluzovou úpravu.
Madla musí být namontována ve stejné výšce, aby je bylo možné používat komfortně a bez omezení. Stejný požadavek platí pro všechno ostatní zařízení, jako je miska na mýdlo, držák toaletního papíru a ručníky, lékárnička, elektrické zásuvky, které by měly vždy být ve výšce rukou vozíčkáře, tedy nejvýš 120 cm nad podlahou. Nad umyvadlem je také vhodné použít nastavitelné sklopné zrcadlo, aby si osoba s postižením mohla prohlédnout celou svou postavu.
